Největší silácké kousky v dějinách

Napodobit legendární siláky se pokoušelo mnoho mužů. Představíme vám ty, kteří uspěli nejlépe.

Lidské schopnosti jsou mnohem větší, než byste věřili. Starověké pověsti dokazují, jak výjimečně vypadali lidé s extrémní silou. Mýtický Herkules a další podobní muži museli vypadat jako opravdoví polobozi. Jenže podobné výkony, jaké předváděl legendární hrdina, dokázali i opravdové lidé. A jsou ověřené a často i vyfocené nebo nafilmované…


Herkules prý projevoval výjimečnou sílu už jako malý chlapec. Už v kolébce holýma rukama zardousil dva hady, které na něj poslala jedna závistivá bohyně. Přestože děti vypadají jako slabí drobečkové, opravdu mohou už v raném věku prokazovat neobyčejnou sílu – dokonce takovou, jakou by jim záviděli mnozí dospělí…

Richard Sandrak: Američan ukrajinského původu před 10 lety zaplňoval titulní stránky časopisů a účinkoval i v několika filmech. Jeho ambiciózní rodiče ho totiž od malička chtěli přeměnit v „malého Herkula“ a tvrdě ho trénovali. Už v šesti letech dokázal vzepřít 82 kilogramů, v osmi letech zvedl 95 kilo. Jeho fotografie obletěly svět, ale také zvedly zaslouženou vlnu kritiky – poukazovalo se na to, že trénink i výživa chlapce zcela neodpovídají jeho věku a že si z něj jen rodiče udělali továrnu na peníze. Dnes je Richardu Sandrakovi 21 let a jeho hvězda už dávno zapadla…

Varya Akulova: I další silácká hvězda pochází Ukrajiny. Když se dvěma cirkusovým artistům místo očekávaného syna narodila dcera, byli nejprve zklamaní. Ale pak se prostě rozhodli, že místo siláka budou mít doma silačku. Malou Varyu už od malička vychovávali „s činkami v rukách“. A protože dívka měla navíc geny po rodičích, není divu, že už na základní škole byla předváděla silácké kousky, nad nimiž se tajil dech. Například v pouhých osmi letech při hmotnosti 40 kilogramů dokázala zvednout 100kilovou činku, ve dvanácti letech unesla oba své rodiče najednou – a tomu ještě pár činek jako bonus… Také její sláva zmizela, když dívka dospěla…

 


 Legendární siláci

Siláci chodili po poutích od pradávna. Ukazovali tam své schopnosti, předváděli různé kousky a také zápasili. Tato zábava vyvrcholila v 19. století, kdy se s těmi největšími svalovci setkávali i panovníci a tito muži (a výjimečně i ženy) se stávali celebritami prvního řádu.

Eugen SandowTím vůbec nejslavnějším byl legendární Eugen Sandow. Říká se mu také otec kulturistiky – a zaslouženě. Dokázal přivést ke vzpírání tisíce Američanů i Angličanů, uspořádal první kulturistické závody na světě. Kromě toho po celý život předváděl neskutečné silácké kousky; k jeho oblíbeným trikům patřilo, že místo činky používal dva dospělé muže sedící v obrovských koších. A aby to nebylo málo, oba zvedl jednou rukou…

 

John Holtum: Jiným způsobem s Herkulovi pokusil připodobnit dánský silák John Holtum. Pokusil se navázat na legendárního hrdinu nezranitelností. Jenže zatímco Herkula chránila před zraněními kůže nemejského lva, Holtum měl jen svou kůži. Objel půlku světa s trikem, během kterého na sebe nechal vypálit z kanónu pětadvacetikilovou dělovou kouli – a zachytil ji holýma rukama a přežil to. Jednou mu to ale nevyšlo a koule mu ustřelila tři prsty. To byl konec kariéry neprůstřelného muže… 


 

Rekordmani dneška

Zjistit, kdo je vlastně nejsilnější žijící člověk, není vůbec jednoduché. Oficiálně je to asi íránský vzpěrač Hosejn Rezázáde. Ten drží světový rekord v nadhozu – nad hlavu dokázal dostat činku o váze neskutečných 263 kilogramů. Tento borec vážící 165 kilogramů tedy dostal nad hlavu 1,6násobek své váhy.

 Lehčí vzpěrači sice dostanou nad hlavu lehčí činky, ale zase jde o výrazně větší poměr k jejich vlastní váze. Třeba takový Turek Halil Mutlu drží světový rekord 168 kilogramů – ale při vlastní váze jen 56 kilogramů. Dokáže tedy vzepřít skoro trojnásobek vlastní váhy! Je ale poctivé přiznat, že Mutlu si trošku vypomáhal zakázaným steroidem nandrolonem.

 

Trocha jógy a zvednete i slona

Všechny tyto výkony ale blednou před schopnostmi jednoho hubeného Inda. Určitě jste už slyšeli o Sri Chinmoyovi – indickém jogínovi a náboženském gurovi. Vloni se v Praze konala výstava speciálně zkonstruovaných zdvihacích strojů, které Chinmoy používal pro překonávání silových rekordů a zvedání těžkých předmětů. Jogín totiž údajně dokázal zvednout prakticky cokoliv. Za pomoci lýtkových svalů nadzvedal rameny na zvláštní plošině třeba skupinu lidí o váze 910 kilogramů nebo afrického slona vážícího 3450 kilogramů…

Ani to ale ještě není všechno: Jeho největším výkonem bylo asi nadzvednutí letadla o hmotnosti 14 tisíc kilogramů. Zda je to pravda, nebo jen dobrý PR, necháme na laskavém čtenáři…


 

A co Češi?

Také Češi se samozřejmě mohou prokázat mnoha rodáky, kteří svou silou prorazili nejen doma, ale i za hranicemi.

Gustav Frištenský: Legenda všech legend byl původně neduživé dítě. Pracoval ale na poli tak tvrdě, až se z něj stal nejsilnější muž Evropy – to o sobě aspoň tvrdil v Americe, kde zápasil. Své silácké kousky předváděl v cirkusech a později i na žíněnkách. Kolik vzepřel, přesně nevíme, ale sílu musel mít obrovskou. Na žíněnkách porazil podle vlastních tvrzení nejméně 10 000 protivníků, jen v Americe prý 2000. Porazil rovnou několik mužů, kteří si přisvojovali titul nejsilnějšího muže/Čecha/Evropana. Naposledy se stal mistrem Evropy, když mu bylo 50 let!

Gf

Už méně se ví, že ve stejné době, kdy na žíněnkách zářil Frištenský, žila i jeho ženská obdoba. Jmenovala se Anči Hrdinková a živila se v Praze jako varietní umělkyně. Byla tak populární, že o ní dokonce vznikla písnička: „Kdo by to řek do ženský, vždyť je jako Frištenský!“ Jejím oblíbeným číslem bylo, že zdvihla jednou rukou nad hlavu svého muže. Ale také zápasila, jeden její mač se dokonce odehrál v Lucerně – a to bylo místo, kam se jen tak někdo nedostal.

Dnes je nejsilnějším Čechem znojemský Jiří Orság. Na Mezinárodním mistrovství České republiky 2012 ve vzpírání vytvořil nový český rekord v nadhozu výkonem 237 kilogramů. Nejlepší výkon nejlepší Češky Radomíry Ševčíkové je „jen“ poloviční: 133 kilogramů…

 

Zdroj: http://zoom.iprima.cz/clanky/pravi-herkulove-nejvetsi-silacke-kousky-v-dejinach 12.3.2015