Paul Fristensky (*1934), USA

    Narodil jsem se v Somerville, New Jersey. Moji rodiče byli Louis Frištenský (narozen v NewYorku City 1895)   Mildred Hannah (narozena v Green Hill, Alabamaroku 1904). V současné době bydlím v Clarkston, Washington, poblíž jihovýchodní hranice státu.

     Deset dnů po skončení střední školy jsem nastoupil k Vojenskému letectvu Spojených Států. Moje specializace byla údržba letadel. Měl jsem na to talent, takže má kariéra rychle stoupala. Navštěvoval jsem večerní školu, abych získal vysokoškolské kredity, která jsem po výslužbě využil k získání napřed bakalářského a pak magisterského titulu na Univerzitě v Jižní Kalifornii. S takovou kvalifikací jsem se stal revizorem Revizní agentury vojenského letectva. Z této agentury jsem v r. 1994 odešel do důchodu.

    Od roku 1967 je mojim koníčkem rodinná genealogie. Začalo to takto: nikdy jsem nepotkal žádného Frištenského a divil jsem se proč. Zeptal jsem se na to svého otce, a ten mi doplnil informace o mojich tetách a strýcích. Věděl jsem o slavném Gustavu Frištenském, proto jsem v roce 1967 napsal dopis se všemi informacemi, které jsem do té doby nashromáždil. Neměl jsem žádnou představu o tom, kde kdo bydlí, ale můj otec mi řekl, že si vzal dceru pivovarského sládka. Napsal jsem tedy  adresu: „Gustav Frištenský, pivovar Plzeň, Československá republika“. Naštěstí byl Gustav tak známý, že dopis doručili do Litovle, do jeho domu. Miroslav Frištenský mi na dopis odpověděl a od té doby pokračuje výměna informací. Gustav zemřel na mé narozeniny, 10 let předtím, než jsem mu napsal ten dopis. Naštěstí Gustav zpracoval evropskou linii naší rodiny a všechny informace a genealogické dědictví zanechal Miroslavovi v Litovli.

    Když jsem roku 1994 odešel do důchodu , projeli jsme s moji ženou  Guylene každý stát Spojených států, potkali jsem řadu členů naší rodiny.

    Moje děti: Kevin John, nar. 1954, Adrian Louis, nar. 1961, a Patrice, nar. 1967.

    V roce 2007 jsem se zúčastnil celosvětové setkání příslušníků rodu Frištenských v České republice.  Bylo to něco úžasného. Potkat tolik příslušníků našeho rodu na jednom místě. Dodnes na to vzpomínám. Je prima, že mám ve Zdence evropského spojence v genealogii.